Doom – recenze

Doom je jedna z mála her, kterou znají asi všichni, co kdy nějakou hru hráli. Zatímco původní Doom byl ve své době revoluční, nový Doom sice nic revolučního nepřináší, ale to vůbec nevadí. Celá hra je postavená na brutální akci, šíleném tempu a perfektní hratelnosti jako ze staré školy. Myslíte si, že v dnešní době je to málo? Omyl. Funguje to perfektně!

Příběh

Příběh v novém Doomovi nečekejte. První, co vaše postava po začátku kampaně udělá je, že rozbije hlavu démonovi, vstane z jakési kamenné postele a nalezenou zbraní odpraví další dva démony. Ve vedlejší místnosti si oblíknete ochranný oblek a spustíte datapad, který by vás měl dostat do děje, jenže hlavní hrdina jím mrští kamsi do rohu místnosti. Dějová linie tam sice je, ale je velmi jednoduchá a pokud jí nebudete věnovat pozornost o nic moc nepřijdete. Doom opravdu není hra kde by lidi čekali propracovaný příběh.

Trocha nostalgie

V novém Doomovi najdete mraky odkazů na původní Doom. Nostalgikům hrají autoři na notu už při výběru obtížnosti (I’m too young to die, Hurt me plenty), ale tím to teprve začíná. Autoři zrecyklovali prakticky všechny kultovní monstra. Dostanete šanci odpravit Impy, Cacodemony, Cyberdemona, Baron of Hell a mnoho dalších starých známých. Stejně tak vývojáři zařadili sadu klasických doomovských zbraní počínaje standardním Shootgunem a konče ultimativním BFG (Big Fucking Gun). Potěší i klasická metoda sbírání zbraní, lékárniček a zelených brnění.

Komu by to bylo pořád málo, tak v každé lokaci se dá najít páčka, která otevírá tajný vchod, kde můžete najít oblast s původními doomovskými texturami a monstry. Většinou je malá a mnohdy v ní není ani nic k zabití, ale poté si můžete mapu spustit znovu z menu classic maps a zahrát si tak klasického Dooma.

Zastav a nepřežiješ

Viděli jste film Zastav a nepřežiješ s Jasonem Stathamem? Pamatujete si scénu kdy se hlavní hrdina předávkuje adrenalinem a vyběhne ve zběsilém tempu z výtahu? Tak takhle nějak vypadají přestřelky v Doomu. Už tipy na nahrávací obrazovce napoví, že pohyb je klíčovým faktorem pro vítězství v boji. Zapomeňte na to, že se někde chvilku zakempíte a budete démony odpravovat pěkně z bezpečí.

Hra vás nutí běžet stále dopředu a udržuje vás v pořádném tempu. Když se jen na malou chvíli zastavíte, jste mrtví. Tempo hry je podpořeno i tím, že začínáte s brokovnicí, kterou na dálku nic netrefíte. Musíte chtě nechtě naběhnout do vřavy a ustřelovat palice démonům pěkně z blízka. Co když se netrefíte a nepřítel přežil? Hlavně se nezastavujte a neotáčejte. Jediný důvod k zastavení a otočení, je že nelze pokračovat vpřed.

Tempo ale podporují i další věci. Tak například z monster vypadávají lékárničky, brnění a náboje pro které si chtě nechtě musíte dojít. Dále je nutné používat Glory Kills což je taková fatalita doprovázená animací, kterou můžete (spíš musíte) dorážet monstra. Koncept hry počítá s tím, že to budete dělat a odměňuje vás vyšším množstvím života, které z monster vypadnou. V neposlední řadě tempo podporuje skvělá hudba, která se vždy rozjede na plné obrátky, když vlezete do nějaké lokace, kde vás čeká tuhý fight.

Tempo je přerušeno v podstatě jen v momentě, kdy vystřílíte vše živé a hledáte cestu jak pokračovat úrovní dál. Nebo když se pustíte do hledání skrýší a podobných věcí na mapě ve kterých se občas nachází nějaká užitečná věcička.

Novoty

Kromě starých známých a léty prověřených mechanismů autoři do Dooma přidali i pár nových vychytávek. Můžete si tak například hledáním Elite guardů vylepšovat svů Praetor Suit (brnění). Tím můžete získat několik vychytávek. Například vylepšení mapy, odolnost proti výbuchům barelů nebo zrychlit některé akce jako výměnu zbraní. Většina těchto věcí ale nemá zásadního významu a můžete se bez toho klidně obejít.

Co už je téměř nutností tak to hledání tzv. Argent Cells. Nalezením můžete zvyšovat svoje počty života, brnění a nábojů ze základní hodnoty 100 až na hodnotu 200. Nalezením dronů si můžete vylepšit skoro každou zbraň o dvě modifikace, které následně můžete dále vylepšovat sbíráním Weapon upgrade points. Některé tyto vylepšení jsou celkem ultimátní a doporučuji je neignorovat. Například vylepšení Double Trouble pro Super Shotgun, kdy můžete vystřelit před nabitím ne 1x, ale 2x z této brokovnice dělá zbraň, kterou naložíte i celkem silným monstrům (třeba jsem ji použil na 2 hého bosse). Taktéž vylepšení Precision Bolt u Gauss Cannonu nebo Lock on Burst u Rocket Launcheru jsou věci které vás náramně posílí.

Další zajímavou vychytávkou jsou tzv. Rune trails – časově omezené výzvy, kde můžete trénovat/ukázat svůj skill. Musíte tak např. zabít 15 impů brokovnicí, nebo dojít na konec mapy, přičemž zabitím dostanete 2 s pohybu a podobně. Některé výzvy jsou celkem těžké hlavně ta, kde musíte s jedním životem raketometem vybít všechny monstra za nějaký čas. Za splnění rune trailu dostanete runu, která vás opět o něco vylepší. Můžete tak sbírat věci (lékarničky, náboje) z větší dálky, z démonů vypadává více věcí a podobně. Celkem můžete mít aktivní tři runy.

Mě osobně se líbilo, že si v kampani můžete spustit znovu mise které už jste dokončili, a to i s veškerým progresem vašeho vybavení. Můžete tak trénovat na těch správných místech některé vylepšení zbraní, aniž by vás kdokoliv rušil. Ono totiž dělat Mastery Challenge ke zbraním v plném nasazení při boji je docela těžké. Stejně tak si kampaň pamatuje věci a skrýše, které už jste nalezli a nemusíte je tak sbírat znova pokud si chcete splnit misi na 100 % včetně všech Challenges.

Game play

Určitě bych vyzdvihl, že hra mi solidně běžela i na mé staré GTX 660 a žádné trable se sekáním nebo nějakýma bugama jsem neměl. Za celou dobu se mi stalo, že jsem se asi 2x propadl texturou a nefungovalo mi vyznačení posbíraných věcí na minimapě a to byly veškeré trable které mě u Dooma potkaly. Za optimalizaci palec nahoru.

Osobně jsem začal na obtížnost Hurt me plenty. Ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem pochopil, že se opravdu musím neustále hýbat, ale pak už to bylo v pohodě. I na tuto nižší obtížnost dá hra místy docela zabrat a nejednou jsem chcípnul. Hlavně ke konci hry jsou monster opravdu mraky a stávalo se mi, že mi doházely náboje. Kvůli jejich nedostatku musíte používat prakticky všechny zbraně a plynule mezi nimi přepínat, abyste si ty nejlepší kanóny nevyplýtvali na slabé nepřátele.

Mapy jsou dobré a nic moc se jim nedá vytknout. Osobně bych ještě ubral některé skákací pasáže, ale to je věc vkusu. Celkově je hodnotím pozitivně a líbily se mi. Trochu mi vadilo, takovéto přecházení mezi lokacemi, kde vás to po průchodu dveřmi zamkne a nepustí, dokud to tam nevystřílíte. Menší mínus dávám také za to, že některé mapy jsou použité vícekrát.

Po dohrání kampaně jsem se pustil i do multiplayeru, ale ten mě narozdíl od kampaně moc nebavil. Jednak mi vadil mechanismus výběru zbraní, kdy mi dali na výběr 3 kombinace dvou zbraní bez možnosti sebrat si na zemi co chci. Fuj. A druhak asi proto, že sem tam dostával pěkně na prdel. Kdysi jsem hrával Q3 arenu a docela mi to šlo, ale to už je mnoho let a skill už prostě chybí.

Zkoušel jsem i arkádový mód kde můžete poměřit svůj skill s ostatními hráči. Jde o to v co nejkratším čase, co nejlépe projít vybranou lokaci, a přitom nasbírat co nejvyšší počet bodů střílením monster. Osobně se mi to moc nelíbilo připadalo mi to poměrně zmatené.

Verdikt

Doom je čistá brutální akční řežba. Nic jiného jsem od toho ovšem nečekal. Je to skvělá střílečka s výborným zvukovým doprovodem, který skvěle dotváří atmosféru. Poslední Doom vás vtáhne a už nepustí, dokud jej nedohrajete. Možná by to chtělo o něco delší kampaň, ale na druhou stranu si hrací dobu můžete prodloužit multiplayerem nebo arkádovám módem. Až na pár maličkostí se nedá Doomu skoro nic vytknout. Za mě 90 %. Takhle nějak si představuju střílečku.